Český klub velocipedistů 1880

Kolo v Čechách má slavnou a dlouhou historii.

První velociped s pedály na hřídeli předního kola se objevil v Paříži kolem roku 1864 a o čtyři roky později na něm jel Václav Vondřich při slavnosti položení základního kamene Národního divadla. Skutečná cyklistická horečka u nás vypukla v roce 1880.

Místo: Smíchov
Protagonisté: bratři Kohoutové
Centrum: Český klub velocipedistů

Vzor Excelsior

Když se v roce 1879 objevil v Praze Angličan William Crowl s celokovovým vysokým kolem Excelsior náhoda tomu chtěla že se ubytoval u smíchovského továrníka Jana Kohouta (1819–1884) otce pěti synů. Rozumí se co následovalo. Ještě v zimě téhož roku vznikla podle tohoto vzoru na Smíchově č. p. 352 první domácí vysoká kola. Zakrátko jich zde postavili tolik aby na nich nejstarší František (1860–1918) a Josef (1863–1946) Kohoutové mohli podnikat první výlety. Téhož roku 16. listopadu 1880 založilo 23 nadšenců Český klub velocipedistů první svého druhu ve střední Evropě.

  • Fotografie pořízená ve Varnsdorfu v roce 1884 cestou do Drážďan a zaslaná jako pozdrav Janu Kohoutovi

Rychleji!

První vrchol: Josef Kohout vyhrál v roce 1882 závod na 1 míli na mistrovství Rakouska. Světový výkon podal Josef v roce 1885, kdy se vydal na dvouměsíční pouť Evropou – projel Německo, Švýcarsko, Francii a Anglii. Přitom v Německu ujel během 24 hodin změřených 400 km, čímž 29. srpna 1885 ustavil evropský rekord. V roce 1890 byl schválen zemský zákon, podle něhož se velociped stal úředně uznaným dopravním prostředkem, a to jednak díky tlaku ČKV, jednak díky zakládajícímu členovi klubu, poslanci Evženu hraběti Wratislavovi. Jsme-li u známých jmen, členem ČKV byl také malíř Karel Liebscher, čestnými členy klubu byli mj. Vojta Náprstek a Karel kníže Schwarzenberg.


Milníky

Smutné bylo září 1890. Stoletá povodeň prakticky zničila smíchovskou klubovnu včetně 90 uložených vysokých kol. Nejvíce je třeba želet bohatého archivu, když voda sahala v klubové místnosti do dvou metrů. Zachránit se podařilo jen málo cenných dokladů o prvním desetiletí klubu.
V roce 1899 pochovali 44letého Karla Schulze, zakládajícího člena ČKV. Byl jedním z prvních cyklistů v Čechách, když roku 1870 začal jezdit na kostitřasu. V roce 1891 přišel o jmění na Jubilejní zemské výstavě, kde provozoval fotografi cký atelier Helios. Z dluhů už nevybředl a v červenci 1899 si vzal život.
Od počátků 20. stol. se ČKV stal více méně klubem turistů a pamětníků, který sdružoval první generaci závodníků. V době mezi válkami se cyklistika ubírala jiným směrem, avšak stará přátelství držela klub pohromadě. Velmi smutný byl osud Josefa Kohouta, kdysi národního hrdiny. Zemřel v dubnu 1946, opuštěn a zapomenut.
ČKV přežíval ještě v 50. letech, násilně začleněn do jednotné tělovýchovné organizace. Brzy nato se klub rozpustil, jeho archiv odložili do zapomenuté skříně ve smíchovské sokolovně. Navždy, nebo alespoň do doby, než vše skončí v kontejneru.